Jóga v životě současného člověka

Tématem tohoto svazku je jóga jako způsob života. Je to úzký výběr drobných prací, které Květoslav Minařík v průběhu tří desetiletí napsal jako odpovědi na otázky a problémy svých žáků. 

Úvodní práce nejprve vysvětlují, jaký smysl vlastně má jóga a jaké má místo v každodenním životě normálního občana, jak pomáhá řešit životní problémy. Značnou pozornost věnuje způsobu soustředění, varuje před jeho nesprávným pochopením a v práci, jejímž spoluautorem je doc. MUDr. Antonín Bajer, podává důkazy o činnosti mozku při různých typech jógického soustřeďování. Několik prací se dále zabývá různými filozofickými a duchovními směry, jež jsou dnes znovu aktuální, jako je buddhismus a zenbuddhismus. Následují práce osvětlující vztahy mezi jógou a zdravím fyzickým i duševním, otázku nesmrtelnosti a sexuální problém. K snazší orientaci v méně známých nebo pro autora specifických výrazech jsou připojeny vysvětlivky. V závěru je uvedeno několik osobních vzpomínek předního českého indologa PhDr. Borise Merhauta na Květoslava Minaříka.

Z obsahu:

Jóga pro všechny proto začíná zdánlivě od konce: nebudeme sedět v pozici proto, abychom se stali šťastnými a vynikali nad své okolí. Budeme se učit být šťastní, abychom byli schopni klidně sedět a tak vytvářet podmínky k tomu, abychom pak z vlastní vůle mohli vstoupit do transcendentního světa, který ovšem musíme chápat jinak než dosud.

Máme se tedy učit být šťastní! Je to vůbec důležité a patří to skutečně k józe? V ezoterické části učení o józe se můžeme dozvědět, že strašné nebezpečí mystických výšek lze zneškodnit přiměřeným stupněm optimismu a radostnosti. Kterýsi spisovatel tzv. okultních románů napsal, že kdyby se lidé více smáli, bylo by méně válek. A tímto citátem jsme už na naší půdě, na zemi, ve všedním životě, jehož problémy také dobře vyřešíme touto „malou“ jógou.

Její princip je velmi jednoduchý. Můžeme se cítit šťastní nebo nešťastní bez zevní příčiny, pouze z moci své vlastní vůle. Že to jde, to nám nepřímo potvrzuje např. známý fakt, že když má někdo nějaké trápení, zapomíná na ně, jestliže jeho pozornost přivábí něco jiného. A právě z tohoto poznatku se dá udělat systém. Mocí své vůle můžeme odvracet pozornost od situací, které nám připravily trápení, a jednoduše celou situaci změnit tím, že upoutáme pozornost na věci, které v nás budí dobré pocity.

Podle jógické nauky je prožívání nejmocnějším činitelem v životě tvorů. Je udržováno setrvačnou silou, která bytostně nejen usměrňuje, ale i kategorizuje. Tomuto běžnému prožívání je možno čelit jedině opakovanými akcemi, jejichž cílem je změnit jeho kvalitu. To znamená znovu a znovu se učit radovat se a cítit se šťastným i bez příčiny. Opakovat tuto snahu tak dlouho, dokud se radost a štěstí nestanou jedinými duševními stavy, které se nás budou zmocňovat, jakmile se přestaneme snažit takové nálady vytvářet.

Když dospějeme až tak daleko, změnili jsme už vlastně své duševní prostředí nebo také přešli jsme ze sféry lidí nešťastných do sféry lidí stále obšťastňovaných působením duchovních činitelů. A to už se považuje za začátek cesty vyššího typu k cílům praktické jógy. Neboť jen šťastný člověk, optimista, získává ze soustřeďování rostoucí jas vědomí, schopnost jemného a hlubokého postřehu, možnost vše lépe vnímat, a proto i chápat, tedy všechno to, co od jógy smíme čekat.