Karl Adolph Gjellerup
(*2. června 1857 – †13. října 1919) – dánský spisovatel, básník a nositel Nobelovy ceny.
Karl Adolph Gjellerup byl synem faráře, který zemřel, když byly Gjellerupovi tři roky. Jeho matka se po smrti otce přestěhovala ke svému bratranci, také faráři, kde byl Gjellerup následně vychováván. Karl Gjellerup se měl stát farářem po otci a vystudoval teologii v Kodani. Již při studiu psal a také po jeho ukončení se věnoval literatuře. V roce 1887 se oženil s Němkou Eugenií Bendix. Silně ho přitahovala německá kultura a on se roku 1892 natrvalo usadil v Německu - v Drážďanech. Tím se stal v Dánsku velmi nepopulární. Do devadesátých let devatenáctého století psal v dánštině, ale pak se rozhodl psát většinu svých dalších děl v němčině. V posledních desetiletích svého života byl ovlivněn buddhismem a orientální kulturou. V roce 1917 obdržel Karl Gjellerup společně s Henrikem Pontoppidanem Nobelovu cenu za literaturu. Zemřel v Drážďanech.
Dílo (výběr)
- Idealista (1878)
- Antigonos (1880)
- Brynhilda (1884)
- Minna (1889)
- Obětní plameny (1903)
- Poutník Kámaníta (1906)
- Manželka Dokonalého (1907)
- Nejposvátnější zvíře (1919)