Nyánaponika Maháthera

Nyánaponika Maháthera Nyánaponika Maháthera

(*21. července 1901 – †19. října 1994) – německý buddhistický mnich, žák Nyánatiloky.

Nyánatilóka Maháthera se narodil jako Siegmund Feniger německé židovské rodině v Hanau. Siegmund Feniger absolvoval celou školní docházku až do maturity na humanistickém gymnáziu ve městě Králova Huť ve Slezsku na česko-polské hranici. Jeho spolužák z celé té doby Max Kreutzberger, který se po 2. světové válce stal významným publicistou v USA, umožnil pak v roce 1965 ctihodnému Nyánaponikovi první cestu do Evropy. Po přestěhování do Berlína v roce 1922 se setkal s knihami svého budoucího mnišského učitele ctihodného Nyánatiloky Maháthery (vlastním jménem Anton Gueth), který již na počátku 20. století působil jako buddhistický mnich nejenom v Asii, ale i v Evropě. Při četbě se dozvěděl o ostrovní poustevně pro buddhistické mnichy ze západu, který v Dodanduwa na Srí Lance ctihodný Nyánatiloka Maháthera založil a kam Siegmund Feniger v roce 1936 zamířil, poté když se mu s matkou podařilo uprchnout z nacistického Německa do Vídně.

Po krátkém studijním údobí obdržel ordinaci na novice (sámanera) a v roce 1937 se již stal mnichem s vyšším svěcením (bhikkhu). Před vypuknutím války se mu podařilo zařídit vycestování matky a nejbližších příbuzných z Vídně na Srí Lanku. Po vypuknutí války byly všichni muži německého původu na území Velké Británie považováni za špióny, a tak byl ctihodný Nyánaponika i se svým učitelem internován, nejprve v Diyatalawa na Srí Lance, později v Dehra Dun v severní Indii, táboře, jenž je zachycen i v knize a filmu Sedm let v Tibetu. Přes náročné podmínky internace pracoval ctihodný Nyánaponika na překladech kanonických textů do němčiny. Na Srí Lanku se vrátil po skončení války v roce 1946 a roku 1951 zde obdržel občanství. Společně se svým učitelem se v roce 1947 usídlil ve Forest Hermitage v Kandy, kde žil až do své smrti v říjnu 1994.

Dílo: