Pataňdžaliho jógasútra
„Otci jógy“ Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra“. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách: Výroky o mystických cvičeních, Krijájóga, O silách, Svoboda. Smysl těchto prastarých aforismů Květoslav Minařík vysvětluje čtenáři dnešní doby na základě vlastního poznání. Jako podklad si vybral překlad ze sanskrtu od německého učence J. W. Hauera, který pokládal za nejsrozumitelnější.
Z obsahu:
Podávám tedy čtenáři příručku o józe, ale nechci jej odvracet od úkolu vnitřního vývoje mystickým vysvětlováním. Jsem přesvědčen, že takové vysvětlování nemá smysl, protože mu nepomáhá na cestě mystické proměny. Spíš bych tím podpořil rozvoj a doplňování mysteriozních konstrukcí, které kolo karmy ani nezastavuje, ani neurychluje jeho chod, ani jej nezpomaluje. A tak tedy nepodporuji budovu mystické filozofie, nýbrž praxe. Každý jedinec jí může použít pro své dobro a po osobních zkušenostech i pro dobro druhých. ...
Jóga tedy má pro jednotlivce nesmírný význam. Pomáhá odstranit strach z budoucnosti, který se nám vtírá prostřednictvím otázky, co bude po smrti. Zkušenosti získané jógickým školením přesvědčují, že se člověk ocitl na vzestupné cestě snad k nesmrtelnosti, snad k vykoupení.