Prognostická astrologie

Kniha obsahuje prakticky celé astrologické dílo Květoslava Minaříka. Její základ tvoří dva obsáhlé spisy. Jsou to Prognostická astrologie, zaměřená především na podrobný popis metodiky primárních direkcí podle různých systémů, a dále Pomocné astronomické tabulky pro astrologické účely, sestávající z doprovodné textové a tabulkové části. Ostatní astrologické práce menšího rozsahu jsou soustředěny v dodatcích.

Některá témata, která jsou v knize obsažena, uvádíme níže.

Prognostická astrologie:

• Úvod do problematiky astrologie
• Základní prvky astrologie; planety, aspekty a domy
• Zájmové pole prognostické astrologie
• Problematika direkcí
• Problematika času v astrologii
• Úvod k sestavení horoskopu, sféricko-trigonometrické formule
• Vypočítání horoskopu, sestavení spekula a aspektáře
• Primární direkce mundánní a zodiakální podle systému Regiomontanova
• Primární direkce mundánní a zodiakální podle systému Campanova
• Primární direkce mundánní a zodiakální podle systému Placidova
• Primární direkce podle systému „zeměstředného“ ekválního
• Primární direkce konverzní
• Periodické direkce
• Planetární periody
• Sekundární direkce
• Význam direkcí
• Planetární konjunkce, zatmění, úplňky a nové Měsíce
• Tranzity
• Význam stálic

 Textová část Pomocných astronomických tabulek:

• Základní astronomické pojmy důležité v astrologii
• Popis astrologických tabulek
• Primární direkce
• Délkové direkce
• Popis planetárních tabulek
• Formule pro stanovení poloh planet
• Příklad výpočtu heliocentrických a geocentrických souřadnic planet

 Dodatky:

• Příklad vypočítání horoskopu uveřejněný v roce 1935
• Předpovědi pro Československou republiku na roky 1935, 1936, 1937 a 1938
• Tři výklady horoskopů z 30. let 20. století
• Astrometeorologie
• Vybraná astrologická hesla z knihy Malý mystický slovník naučný
• Výtah ze starších verzí textové části Pomocných astronomických tabulek

Z úvodní kapitoly:

Astrologie se zabývá mnohem bližšími záležitostmi než astronomie. Je to jakási psychologie hvězdného působení, které koneckonců nemusí mít vždy pouze světelnou nebo gravitační povahu, ale může být zvláštním činitelem, jenž vyvolává magnetické poruchy na hladině života v bytostném světě. Zda je v tom případě nejvědečtějším řešením slovo „nesmysl“, nad tím ať se zamyslí ten, kdo si takovými bezpodstatnými závěry dává pečeť jenom zdánlivého vědce. Je přece tolik nevysvětlených problémů v žití, že nelze nikdy docela ignorantsky zabouchnout dveře před jistým studiem. Existuje školská psychologie, která tak trestuhodně zanedbává životní dynamiku, připouštějící v závažných momentech užití vůle, že s autoritou empirické vědy dovoluje, aby byl člověk uvrhán jakoby ve stavu technické posedlosti do budování a používání kusého mechanismu, jemuž jedině chce přiznat poslední slovo v otázkách o skutečnosti. Protože však neexistují přístroje, jimiž by lidé mohli „empiricky“ zhodnotit význam působení a sílu pochybných mravních hodnot, utvářejících v dnešním světě takové soužití, s nímž se nemůže spokojit veliká většina lidstva, tak se prostě jejich význam popírá.