Česká mahájána
V těchto textech je autentické jenom místo, kde se rozhovory konaly, a to, že byly původně zachyceny a zpracovány hostiteli těchto rozhovorů, manželi Fišarovými.
U jednotlivých podvrhů a plagiátů uvádíme pouze jejich základní podobu, tzn. ne všechny další materiály, ve kterých jsou tyto texty dále použity. I na ně se však vztahují všechny komentáře uvedené u příslušného podvrhu nebo plagiátu.
Texty jsou řazeny chronologicky podle doby vzniku a zveřejnění.
V těchto textech je autentické jenom místo, kde se rozhovory konaly, a to, že byly původně zachyceny a zpracovány hostiteli těchto rozhovorů, manželi Fišarovými.
Původně rozšiřováno autorkou od r. 1975 ve vlastnoručních samizdatových strojopisech, později různými cestami – opisovali je lidé, kteří uvěřili, že jde o autentické dílo Květoslava Minaříka.
Josef Studený tento titul zveřejnil bez ohledu na vůli Květoslava Minaříka, aby byla jeho autobiografie uveřejněna jako poslední kniha nebo vůbec ne.
V této brožuře Josef Studený neoprávněně zveřejnil drobnou práci Květoslava Minaříka „O čtyřech mystických cestách“, a to bez vědomí PhDr. Šubrtové.
V této brožuře jsou neoprávněně zveřejněny tři texty Květoslava Minaříka: „Ježíš a Kristus“, „Rozmluva gurua s pokročilým žákem“ a „Řečiště“. Ve všech jsou úpravy, které úmyslně mění jejich smysl.
Jde o neoprávněně vydaný text opsaný z předposlední samizdatové verze (ze 70. let 20. stol.) knihy, kterou v roce 1994 vydal rovněž Canopus, ale podle poslední autorem připravené verze s titulem: Květoslav Minařík: Tajemství Tibetu II, Tibetská kniha mrtvých (Bardo thödol). Podtitul: Psychologická, mravní a mystická studie s použitím knihy Tibetská kniha mrtvých od W.Y. Evans-Wentze.